Přeskočit na obsah

Stavba přelivu na Orlíku nebude financována z Národního plánu obnovy

  • od

Stavba bezpečnostního přelivu na Orlické přehradě za 1,78 miliardy korun nebude financována z Národního plánu obnovy (NPO), na který bylo možné čerpat evropskou dotaci. Prostředky budou zajištěny z národních zdrojů, řekl dnes ČTK mluvčí Povodí Vltavy Hugo Roldán. Stavbaři budují přeliv od předloňského roku, má snížit zatížení vodního díla při extrémních povodních. Dotace by měla pokrýt 95 procent stavebních nákladů.

„Mohu potvrdit, že stavba doplňkového přelivu na Orlíku byla vyřazena z financování z Národního plánu obnovy,“ uvedl mluvčí. Prostředky na projekt mají být podle něj zajištěny z dotačního programu ministerstva zemědělství Prevence před povodněmi IV., tedy z národních zdrojů. Stavba přelivu podle Roldána pokračuje dál, práce jsou naplánovány do roku 2026.

Podobně bylo vyřazeno z evropského dotačního programu financování rekonstrukce přehrady Harcov v Liberci. Generální ředitel Povodí Labe Marián Šebesta uvedl, že je financování rekonstrukce potřeba vyřešit do několika měsíců. Jinak hrozí, že bude stavba za 388 milionů korun bez daně omezena. Podle ředitelky odboru vodohospodářské politiky a protipovodňových opatření ministerstva zemědělství Aleny Binhackové bylo podmínkou pro čerpání dotací dokončení staveb do konce roku 2023, což liberecká přehrada nesplňuje. Zda tato podmínka byla uplatněna i v případě Orlíku, ČTK zjišťuje u ministerstva zemědělství i Povodí Vltavy.

Bezpečnostní přeliv na Orlíku vzniká mimo hráz poblíž administrativní budovy. Má mít tři pole hrazená segmentovými uzávěry, zakrytou část a železobetonový skluz dlouhý 367 metrů a široký 16 metrů. Cílem je především zvýšit zabezpečení přehrady před účinky velkých vod a posílit protipovodňovou ochranu na dolním toku Vltavy pro více než 240.000 obyvatel a jejich majetek. Díky doplňkovému přelivu Orlická přehrada bezpečně zvládne desetitisíciletou povodeň, která odpovídá průtoku 5300 metrů krychlových za vteřinu. Nedávno se objevily informace o komplikacích při stavbě, prostor pro stavbu přelivu zaplavila voda. Podle Povodí Vltavy to však znamenalo jen dílčí omezení a několikatýdenní zdržení.

Přípravy projektu začaly po ničivých záplavách v roce 2002, kdy Orlík dokázal pozdržet kulminaci povodně na dolním toku Vltavy a Labe o 17 hodin. Přehrada byla tehdy vystavena podstatně většímu zatížení, než s jakým projektanti počítali. Odborníci zpracovali 14 variant technických řešení, na studiích se podíleli i zahraniční experti. Stavba byla zahájena v říjnu 2021.

Orlická přehrada je největším vodním dílem v ČR. Její stavba začala v roce 1954 a hlavní část prací pokračovala do roku 1961. V minulosti prošla mnoha zkouškami, těmi nejnáročnějšími byly právě povodně v letech 2002 a 2006.

Zdroj: ČTK

Odkazy:

Sledujeme časovou osu ...

Kulturní dědictví – monitoring tisku, zprávy, analýzy, dotace, akce a události, výstavy, webové projekty


 

Copyright © 2023 Monumentis z.s. / © ČTK

Provozovatelem portálu  Monumentis je Monumentis z.s.
Další šíření obsahu portálu Monumentis  je bez souhlasu 
Monumentis z.s. zakázáno.