Dům Slavie České Budějovice

Popudem k projektu německého Spolkového domu, známého také jako Německý dům, byla výstavba domu místního českého spolku Beseda českobudějovická v roce 1869. V letech 1870–1871 proběhla sbírka, z jejíhož výtěžku spolek koupil pozemky na pravém břehu řeky Malše. Jako architekt byl osloven Ignác Vojtěch Ullmann, jenž byl autorem několika novorenesančních budov v Praze, nicméně plán pak podle některých zdrojů stavitel Slávie Karl Schmidt přepracoval.

Základní kámen byl položen v červenci 1871, budova byla slavnostně otevřena 31. prosince 1872 a stala se sídlem několika lokálních německých sdružení a spolků a během Protektorátu i politických stran včetně NSDAP. Kromě schůzí a společenských akcí byl Německý dům využíván také jako tělocvična, kino a knihovna.

Po porážce nacistického Německa v roce 1945 zde sídlila například Komunistická strana a deník Jihočeská pravda, V roce 1950 pak byla budova po konfiskaci předána městu a domu se říkalo „Slovanský“ a „Stalinský“. Z období 1956–62, kdy jej vlastnilo Ministerstvo národní obrany, pochází lidový název budovy „Armáďák“ (oficiálně Dům armády, Armádní dům či Posádkový dům armády). Roku 1960, kdy se začal používat název „Dům osvěty“, patřila pod Park kultury a oddechu, od roku 1963 je kulturní památkou. Během 60. let 20. století byl kulturní dům hojně využíván také místními divadelními spolky.

V 90. letech dům získaly Městské kulturní domy a dlouhodobě se zde pod hlavičkou různých organizací pořádají koncerty, taneční kurzy i plesy. Od roku 1993 se objekt nazývá KD Slavie.

Zdroj: Wikipedia